Metody detekce netěsností - bublinkový test

Bublinkový test

Bublinkový test je jednoduchý, z historie známý způsob testování netěsností, který byl a dodnes je v průmyslu  používanou metodou. Při této metodě je testovaný předmět naplněn plynem a ponořen do vodní lázně. Proud bublin unikajícího vzduchu je úměrný úniku a zároveň je zřejmé místo úniku. Nesouvisející zdroje úniku mohou být ignorovány, což snižuje možnost vyřazení “dobrých” dílů. Variantou této metody je aplikace mýdlového roztoku.

Tato mokrá technologie umožňuje detekci malých netěsností, ale neposkytuje přesné měření. Proces může být časově náročný , vyžaduje vysokou úroveň pozornosti ze strany pozorovatele a může vyžadovat sušení testovaného dílu po provedení zkoušky.
Bublinková metoda je ovlivněna proměnnými, jako je povrchové napětí kapaliny, teplota, viskozita. Pro zjištění skutečné hodnoty úniku musíme tyto hodnoty znát.
Únik pak můžeme odhadnout pomocí následující rovnice:


 kde:
Q = únik  mbar.l/s
N = počet bublin/ min
R = poloměr bubliny v cm



Nejmenší únik, který lze touto metodou detekovat je 5E-3 mbar.l/s. Místo úniku je obvykle zřejmé.